Trojáni Země (případně trojány Země) jsou blízkozemní planetky, které uvízly v gravitačním zajetí soustavy Slunce–Země, a obíhají kolem libračních bodů L4 či L5 této soustavy. Jinými slovy obíhají kolem Slunce v dráze podobné té zemské 60 stupňů před naší planetou (L4), respektive 60 stupňů za ní (L5). Jejich dráha je v rezonanci 1:1 se Zemí a je dlouhodobě stabilní. Trojány je těžké objevit pozorováním ze Země, protože vzhledem ke geometrii jejich dráhy se většinu času nacházejí na denní obloze a vždy jsou úhlově velice blízko Slunci. Velké množství jich známe v souvislosti s velkými planetami jako je Jupiter, kde byly objeveny prvně. Jupiter má v současnosti několik tisíc známých trojánů. Známe je ale také u planety Neptun a své trojány má i drobný Mars. Astronomové spekulují, že Země může mít i několik stovek trojánů, do konce roku 2021 byly nalezeny jen dva.
Prvního trojána odhalila americká družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Teleskop této sondy prohlížel celou oblohu v infračerveném oboru spektra od ledna 2010 do února 2011. V rámci projektu NEOWISE, což je součást zpracování výsledků sondy WISE, se zaměřil pod vedením kanadského astronoma Martina Gerarda Connorse na blízkozemní planetky a komety. Do projektu se nakonec zahrnulo zkoumání více než 155 000 asteroidů v hlavní oblasti mezi Marsem a Jupiterem a více než 500 blízkozemních asteroidů, přičemž se podařilo objevit 132 dosud neznámých těles.
Hledání Connorsovy skupiny současně vyústilo v nalezení dvou kandidátů na trojany. Jeden z nich byl potvrzen pod označením 2010 TK7 jako troján Země po následném pozorování kanadsko-francouzským teleskopem na Mauna Kea na Havaji.
Asteroid má průměr okolo 300 metrů. Obíhá po neobvyklé dráze: kromě toho, že je trojánem Země, vykonává také periodický pohyb nad a pod rovinu oběhu, opisuje složité elipsy, které přecházejí v komplikované osmičky. Objekt se nachází asi 80 miliónů kilometrů od Země. Je zjištěno, že tato dráha asteroidu je stabilní přinejmenším příštích 100 let a asteroid se za tuto dobu určitě nepřiblíží k Zemi na méně než 24 miliónů kilometrů. Zatím bohužel neznáme jeho složení, ani žádné další bližší informace.
Druhý, dnes známý troján Země, objevila observatoř Pan-STARRS na Havajských ostrovech v prosinci roku 2020 a byl pojmenován 2020 XL5.
Na své dráze se pohybuje také velice chaoticky kolem bodu L4 a driftuje až k bodu L3. Zároveň se dostává k dráze Venuše, kterou kříží a částí své trajektorie se pohybuje uvnitř ní. Na opačné straně zasahuje téměř k Marsu. Excentricita jeho dráhy je e = 0,387. Ke Slunci se tak přibližuje až na 0,61 au a nejdále od naší hvězdy se vzdaluje až na 1,39 au. Sklon dráhy činí 13,8°. Podle klasifikace planetek patří do skupiny Apollo. Planetka má pravděpodobně průměr několik stovek metrů.
O skutečném počtu trojánů se v tuto chvíli můžeme pouze dohadovat. Odborníci však mají poměrně jasno. I kolem Země jej jich mnohem více.