Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že Trojan, nacházející se v Jupiterově Lagrangiově bodě L5, se zdá být velice zajímavým objektem. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody a ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek. Právě pro takové případy pak jsou mimořádně žádoucí pozorování zákrytů, která vedou k vyvrácení či potvrzení uvedených předpokladů. Stačí vzpomenout na planetku Kleopatra připomínající svým tvarem kost. Ve střední Evropě máme to štěstí, že dva z uvedené šestice zákrytů se budou týkat i nás.
Planetka byla objevena 7. listopadu 1982 na Mt. Palomar Observatory (USA) na snímcích pořízených astronomy Eleonor Helin a Schelte Bus. Její předběžné označení bylo 1978 VF11. V září 2023 byl Trojan oficiálně pojmenován po jednom ze dvou synů Apollónova trojského kněze Láokoóna, Thymbraeovi. Podle řecké a římské mytologie byli zabiti mořskými hady, které na ně poslali bohové jako trest za to, že se pokoušeli varovat Trojany před nebezpečím plynoucím z dřevěného koně, kterého zanechali Řekové před branami Troji.
Už v roce 2007 astronom Mann se svou skupinou došel k závěru, že ohledně planetky Thymbraeus se jedná o binární systém se složkami o velikosti 34 a 29 km. Z jejich práce vyplynula i výše zmíněná malá hustota objektu.
V loňském roce se světelným křivkám planetky věnoval se svou skupinou také B. Carry. Jeho závěr hovoří o tom, že se nejedná o binární systém, ale o extrémně protáhlý dvoulaločný objekt s úhlovou rychlostí rotace blízkou štěpení (viz obrázek).
Nyní je tedy na pozorovatelích zákrytů, aby se vložili svými měřeními do nastalé situace a přispěli k odhalení skutečné podstaty záhadného tělesa. Známý pozorovatel zákrytů hvězd planetkami Oliver Klös, proto vybral šest zajímavých úkazů, které nastanou ve druhé polovině letošního roku, a vyzývá pozorovatele zákrytů k jejich sledování. Předpovědi byly v červnu 2024 přepočítány pomocí programu Occult (D. Herald) s daty z kampaně Gaia EDR3 a čerstvých efemerid z JPL Horizons.
Naše pozorovatele bude zajímat třetí a čtvrtá z vybraných událostí. Časně ráno v pondělí 16. září 2024 zakryje planetka Thymbraeus hvězdu UCAC4 519-144141 o jasnosti 13,8 mag. Délka zákrytu na centrální linii teoreticky může trvat 2,9 s, ale s ohledem na předpokládaný nepravidelný tvar asteroidu je tento údaj velice nejistý. Pokles jasnosti byl určen na příjemných 3,5 mag, ale i tato hodnota může doznat v reálu nezanedbatelné změny. Stopa stínu se Sluncem pouhých 10° pod obzorem začíná v Polsku kolem 3:14 UT. Jeho další cesta protne Česko, střední Německo, Lucembursko, jižní Belgii a severní Francii. Poté se přes Atlantik dostane až na Bahamy a Kubu. Projde také jižní Mexiko a kolem 03:26 UT opustí Zemi v Pacifiku. Přes našem území by pás o šířce 48 km (opět velice sporný údaj) měl procházet v intervalu od 3:14:20 UT do 3:14:34 UT po ose Ostrava – Moravská Třebová – Čerčany – Kařez – Tachov. Celou tuto dráhu proletí stín planetky za pouhých 14 sekund. Úkaz se odehraje ve výšce lehce pod 30° nad západojihozápadním obzorem. Slunce v tom čase bude 12° pod obzorem na východě republiky, respektive -15° na jejím západě.
Hned o čtyři a půl dne později nás čeká druhý z avizovaných zákrytů. Tentokrát v podstatně příjemnějším čase. Asteroid se před hvězdu UCAC4 518-147064 (13,3 mag) dostane v příjemnějších večerních hodinách (20. září 2024, kolem 21:07 UT). Teoretické trvání se oproti předešlému úkazu nemění, zůstává 2,9 s. Stín projde opět od východu. Z asijské severní části Ruska se Lotyšskem a Litvou dostane do Polska. Z toho se na Broumovsku dostane k nám. Po ose Broumov – Jaroměř – Kolín – Olbramovice – Strakonice – Srní, se během 17 s dostane na Šumavu (21:07:12 až 21:07:19 UT). Šíře pásu byla tentokrát stanovena na 59 km. Další cesta stínu povede jihovýchodním Německem do Rakouska, Švýcarska, škrtne západní Alpy v Itálii a jižní Francií prolétne do Španělska, aby svoji pouť skončil ve vodách severního Atlantiku. Zákryt z České republiky uvidíme vysoko, přibližně 48°, nad jihovýchodním obzorem za astronomické noci se Sluncem hluboko pod horizontem.
Na závěr je ještě jednou nutno zdůraznit, že uvedené údaje ohledně doby trvání zákrytu, šířky pásu a poklesu jasnosti dvojice jsou s ohledem na předpokládaný nepravidelný tvar planetky pouze orientační. Také bude vhodné věnovat pozornost případným upřesněním dráhy stínu a času úkazů.
Ze všeho, co bylo v článku řečeno, ale naopak plyne, že je velice žádoucí koordinovat úsilí jednotlivých pozorovatelů, aby se podařilo co nejlépe pokrýt celou šíři dráhy stínu včetně rozsahu případných chyb v předpovědi. Povede se nám odkrýt tajemství planetky Thymbraeus? Minimálně bychom se o to měli alespoň pokusit! Pokud se budete chtít přidat, ozvěte se na hvězdárnu Rokycany!