6. dubna 2026 se v Austrálii (Tamworth, New South Wales) konalo již 20 Trans-Tasman Symposium on Occultation. Jedná se o tradiční setkání pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy srovnatelné s našimi evropskými ESOPy. Jedním z pravidelných účastníků byl i David Herald, který pravidelně na těchto setkáních hodnotí vždy předchozí zákrytářský rok. I tentokrát mě jeho příspěvek zaujal a vedl k určitému zamyšlení, k němuž také již pravidelně vyzývá poslední obrazovka jeho prezentace.
Hned první obrazovka připomíná nejdůležitější problém posledních let – neskutečný nárůst počtu získaných (a reportovaných) pozorování. Z připojeného grafu je trend naprosto jednoznačný. Otázkou je, kolik z uvedených hlášení je použitelných a smysluplných. Určitým varováním je konstatování, že „módou“ se stalo sledování malých planetek. V roce 2025 se podle D. Heralda reporty ze 41 % týkaly asteroidů s předpokládaným průměrem menším než 10 km. V přímé souvislosti s tím je i druhá informace – 77 % pozorování jsou samostatná měření prováděná pouze jediným pozorovatelem. Detailnější představu, rozdělenou po jednotlivých kontinentech, přináší následující tabulka.
Předpokládám, že uváděná čísla se týkají pozorování, která D. Herald celosvětově zpracovával a případně poskytoval k dalšímu využití (především v rámci astrometrie a modelování tvarů těles). K tomuto závěru jsem dospěl s ohledem na skutečnost, že v roce 2025 bylo do SODISu nahlášeno a revizory odsouhlaseno 1898 pozitivních hlášení a celkové číslo reportovaných měření je samozřejmě ještě výrazně vyšší (4752). V tabulce lze vyhledat, že užitých pozorování za Evropu je 1086. Takže pokud budeme uvažovat pouze pozitivní hlášení, bylo jich použito jen něco více než polovina (maximálně 57 %). O negativních měřeních je, myslím, v takovém případě zcela zbytečné mluvit (pokud byla vůbec nějaká užita, bude se jednat o minimum případů, při nichž těsně vymezovala průměr planetky).
Zajímavé je projít si i další sloupce loňské tabulky. Evropa se drží na špičce ve všech, pro mě, negativních parametrech. Prvenství máme těsně před Severní Amerikou v pozorování zákrytů planetkami pod průměrem 10 km (42,4 %), bezkonkurenčně vítězíme ve sledování úkazů s poklesem pod 0,5 mag (7,6 %). Druhá Australasia zaznamenala jen 5,6 % – a pouze v sólo pozorováních si držíme jen průměr (76,1 %). Žádná lichotivá čísla.
A jaká je bilance Česka? No posuďte sami. Uznávám, že čísla jsou ne zcela porovnatelná, ale alespoň určitou představu o stavu dávají. Za rok 2025 bylo za ČR celkově nahlášeno do SODISu 473 tětiv, z čehož 219 bylo vyhodnoceno jako pozitivní.
Velikostní rozložení vycházející z Heraldova rozčlenění ukazuje, podobně jako v hodnotách pro Evropu, na výraznou převahu sledování malých planetek. V kategorii menších než 3 km je to 45 měření a v rozmezí mezi 3 až 10 km 225 sledování. Jinými slovy představuje to 57 % všech našich pozorování (v Evropě je to 42 % a ve světě 40 %) . Kladem je, že i v kategorii malých těles je pozitivních výsledků 7 (do 3 km), respektive 77 (3 až 10 km), což odpovídá procentuální výtěžnosti 15,6 a 34,2 %. V kolonce průměrů planetek 10 až 20 km bylo z ČR sledováno 69 tětiv s výtěžností 55,1 % (38 pozorování). Nejvyšší procenta úspěšnosti pak samozřejmě připadají na sledování větších planetek s předpokládaným průměrem nad 20 km. U rozmezí 20 až 50 km bylo ze 71 pozorování, 54 pozitivních (76,1 %). Od 50 do 100 km se podařilo vytěžit ze 36 pozorování 24 kladných výsledků (66,7 %) a nad 100 km z 27 sledování 19 pozitivních (70,4 %).
Co se týká poklesu jasnosti při sledování zákrytů, jsou naše výsledky pozitivní. U poklesů menších než 0,2 mag ČR vykázala 3 sledování, tedy 0,6 % (Evropa 10,9 % a svět 0,8 %). Mezi 0,2 až 0,5 mag to u nás bylo 9 pozorování (1,9 %, Evropa 6,4 %, svět 5,0 %). Zastoupení hodnot v rozmezí 0,5 až 1,0 mag naši pozorovatelé vykázali 30 měření (6,3 %, Evropa 6,9 %, svět 7,1 %). Hodnoty poklesu nad 1 mag se v Česku týkaly převážné většiny pozorování, 431 sledování, což je 91,1 %. Tento výsledek je však nutné dát do souvislosti s vysokým počtem pozorování malých planetek, u nichž jsou poklesy jasu v řádu mnoha magnitud.
S ohledem na počet pozorovatelů na úkaz se množství sledování drobnějších objektů také projevuje, tentokrát však v negativní podobě. Sasmostatných pozorování jsme za rok 2025 vykázali 271, což při celkovém počtu 357 sledovaných úkazů činí téměř přesné tři čtvrtiny (76 %). Dva až tři pozorovatelé společně sledovali 80 úkazů (22 %) a čtyři a více astronomů se společně podílelo na výsledcích v pouhých šesti případech (1,7 %).
Co z uvedených hodnot pro mě vychází? Při stále se zlepšující situaci ohledně předpovědí, které jsou v mnoha případech velice kvalitní i pro, v poslední době tak oblíbené, malé planetky, co nejlépe koordinovat spolupráci zájemců o pozorování. Pro získávání zajímavých výsledků se jistě vyplatí pečlivější výběr úkazů s ohledem na jejich parametry a u nich se následně soustředit na aktivaci většího počtu zúčastněných pozorovatelů. Bylo by vždy vhodné zamyslet se nad provedením sólo sledování malé planetky. V případě negativního výsledku je takové měření z hlediska použitelnosti prakticky bezcenné. U větších asteroidů je paradoxně situace ještě komplikovanější. Při jejich sólovém sledování jsou bohužel dnes nepoužitelné už i pozitivní měření. K informaci o planetce nic nového nepřinesou. Pojďme se proto snažit o pokrytí profilu častěji společně!
V žádném případě nechci ohlédnutí za rokem 2025 končit jakkoli pesimisticky a příležitost k optimismu mi dal i závěr prezentace D. Heralda. Ten zmínil šest nejzdařilejších zákrytů hvězd planetkami za rok 2025. Potěšitelné je, že čtyři z nich byly z Evropy (zbylé dva pak ze Severní Ameriky a Austrálie). Úkaz s vůbec největším počtem napozorovaných tětiv se odehrál 16. ledna 2025 večer, když planetka (709) Fringilla zakryla dvojhvězdu UCAC4 644-038283.
Osm astronomů, z nichž každý získal dvě tětivy, potvrdilo správnost jednoho z teoretických profilů získaných v rámci dlouhodobého sledování změn jasnosti asteroidu. Radost můžeme mít z toho, že jedním z pozorovatelů byl Jiří Kubánek při výjezdu do Německa (Švýcarsko 5 stanic, Německo 2, Francie 1).