Máme za sebou dva měsíce nového roku a tím pádem je ten pravý čas zhodnotit pozorování zákrytů hvězd planetkami v rámci Evropy za rok 2025.
V roce 2025 se do sledování zákrytů hvězd planetkami v rámci Evropy zapojilo rovných dvacet států. Kromě toho se astronomové z našeho kontinentu vypravili za sledováním jednoho úkazu i do Afriky (Namibie).
Do databáze projektu SODIS bylo za rok 2025 vloženo 4757 jednotlivých měření, z nichž neuvěřitelných 1900 bylo pozitivních. Ještě před několika roky by průměrná kontinentální produktivita 39,94 % byla považována za něco naprosto nepředstavitelného. Je vidět, že pozorovatelé si na jednu stranu začali vážit svého času a vybírají si nadějné úkazy, na stranu druhou začala pomalu, ale jistě stoupat i jejich zodpovědnost a někteří do SODISu neposílají svá negativní měření, která nemají reálný význam (daleko od předpověděné dráhy stínu, neprůkazné výsledky, …). Současně se na vysoké produktivitě bezesporu projevuje i naprosto přelomové zpřesnění předpovědí, které dnes máme k dispozici.
V připojené tabulce je možné se podívat na výsledky jednotlivých států a jejich zapojení. Naprostým evropským fenoménem se již tradičně stalo Španělsko s širokou základnou pozorovatelů, ale také velice příznivým počasím, které jim nabízí nepoměrně větší šance, než dostávají astronomové z jiných částí kontinentu. Tisíc tři sta dvacet pět měření představuje více než tři a půl pozorování připadajících v průměru na každý den roku 2025. Když k tomu přidáme produktivitu 31,4 % (416 pozitivních pozorování), jedná se skutečně o mimořádný výsledek.
Ještě výraznější meziroční nárůst počtu měření než Španělsko zaznamenalo Švýcarsko. Z loňských 347 pozorování se v roce 2026 stalo 658, tedy téměř dvojnásobek. Při zanedbatelném poklesu produktivity, z 32,85 % na 31,46 %, je to skutečně obdivuhodný skok. Těmito výsledky se malý alpský stát posunul v naší tabulce na druhou příčku.
Jen o dvacet tři pozorování méně si zapsalo Polsko (635). I u něho se produktivita získaných měření udržela meziročně na prakticky téže výši (35,66 % a 35,75 %). Bramborová medaile, tedy čtvrté místo pro rok 2025, připadla České republice. Jedná se sice o ústup z předloňského druhého pořadí, ale ani tak není za co se stydět. Počet nahlášených sledování se nezměnil. V roce 2024 se podařilo napozorovat 468 zákrytů s produktivitou 43,16 % a v loňském roce to bylo 473 úkazů s produktivitou 46,3 %. Z celoevropského hlediska tedy úžasná čísla. Přes 300 měření získaly pak Velká Británie a Německo. Více než 200 pozorování vložila Francie a nad stovku se ještě dostala čtveřice Slovensko, Belgie, Itálie a Bělorusko.
Astronomové z dalších států Evropy už se pohybují pouze ve dvouciferných hodnotách, což by ještě před několika roky byly velice zajímavé počty, ale dnes se umísťují až na příčkách od dvanáctého pořadí níže. I jejich příspěvek však není zanedbatelný a z devíti zemí bylo do SODISu zaznamenáno pěkných 205 měření, z nichž rovných 64 bylo pozitivních. Vývoj počtu pozorování za poslední tři roky u šesti nejproduktivnějších států v Evropě ukazuje připojený graf. Patrný je prudký nárůst především u první trojice, tedy Španělska, Švýcarska a Polska.
Pokud se na tabulku evropských zákrytů podíváme detailněji a vyneseme si ji do grafu (pro státy s počtem pozorování více než deset), v němž na vodorovné ose je počet pozorování a na svislé výtěžnost udávaná v procentech, jasně se ukáže, jak se s narůstajícím počtem měření snižuje procento pozitivních výsledků. Je zcela pochopitelné, že při velkém počtu pozorování procento výtěžnosti klesá. Ale i tak jsou pro rok 2025 výsledky v porovnání s předešlými roky naprosto mimořádné. Až na výjimku, kterou tvoří Bělorusko, se žádná další skupina pozorovatelů nedostala pod 30 %. Z grafu je současně patrné, že i státy s vysokými počty měření se pohybují v oblasti mezi 30 % až 50 %. Nad produktivitou 45 % je pak hned osm zemí a mezi nimi i ty s vysokými počty pozorování. Z toho lze vyvodit, že u nejvyspělejších států se zkušenými pozorovateli probíhá nejen stále zodpovědnější přístup k výběru sledovaných úkazů, ale zdá se, že i určitý stupeň autocenzury, kdy nekvalitní a asi i nezajímavá měření následně nehlásí do SODISu. Jistě bude zajímavé sledovat, jak se v následujících letech bude evropská statistika, zahrnující již větší čísla a tím i narůstající vypovídací schopnost, vyvíjet.
