I negativní výsledek dokáže překvapit! Na časné ranní hodiny, krátce před svítáním, v noci ze středy na čtvrtek 13./14. srpna 2025 byl předpověděn zákryt jasné hvězdy UCAC4 552-025511 (9,3 mag) relativně velkou planetkou (102) Miriam (průměr 85 ±5 km, 14,7 mag). Nezvykle vysoký jas zakrývané stálice, pás široký 110 km protínající Čechy od jihozápadu na severovýchod i další příznivé parametry úkazu přilákaly velice vysoký počet pozorovatelů k časnému budíčku.
Sedmnáct přihlášených stanic není zcela obvyklý počet. Z tohoto čísla na Česko připadalo šest odhodlaných astronomů. Ještě o jednoho navíc pocházelo z Polska a zbytek tvořili dva Němci a jeden Švýcar a Bělorus. Navíc celá naše šestice se vešla do teoretického stínu a pravděpodobnosti hovořily jednoznačně, čtyřikrát 100% a pak 99,8 a 99,3%.
O to depresivnější byla skutečnost. Všechna provedená sledování vykázala negativní výsledek. Všeobecné zklamání se rychle přelilo i do „zákrytářské“ konference Planoccult. Jako první se ozval Stefan Meister, který zkonstatoval dobré pokrytí dráhy stínu celou Evropou, dobré rozmístění pozorovatelů a následný šok z kompletních negativních výsledků. V závěru svého mailu píše: Vypadá to, že zde je problém s přesností dráhy.
Další reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Christian Weber upozornil na skutečnost, že zakrývaná hvězda je podle přesných sledování podezřelá z podvojnosti. Jeho blíže neupřesněnému konstatování se již konkrétněji záhy vyjádřil i Dave Herald z Austrálie. Napsal: To by mohlo být vysvětlení. Při vzdálenosti složek 0,4“ je dvojhvězda pod rozlišovací schopností prohlídky Gaia. To by vysvětlovalo, že v Gaia je pro tuto hvězdu pouze jeden záznam. Tedy není vedena jako dvojhvězda. Při hodnotě náklonu PA 41° by byla její orientace kolmá ke směru dráhy planetky. Průměr asteroidu v našem případě činil 0,039“. Takže by nebyl problém, aby mezi složkami planetka prolétl bez toho aby nastal zákryt v předpověděných oblastech a to navíc s velkou rezervou.
Trochu v šoku se z takového vysvětlení ozval další zklamaný známý zákrytář – Marek Zawilski z Polska. Znamená to tedy, že předpověď byla počítána z těžiště soustavy (nebo dokonce geometrického středu) obou složek? A elipsa chyby polohy hvězdy byla přibližně 4×3 mas, což je výrazně méně než hodnota vzdálenosti 1“. Jak se to mohlo stát….?
Poloha Gaia by byla brána pro střed světla obou složek. To platí pro každou dvojhvězdu, kterou objevíme při asteroidálním zákrytu. Tento konkrétní příklad je neobvykl tím, že vzdálenost mezi hvězdami je větší než typický průměr asteroidů, které sledujeme. Ale současně je příliš malá na to, aby rozlišení Gaia zachytilo skutečnost, že se jedná o dvojhvězdu. Pokud se nad takovou možností zamyslíme, mohlo by uvedené řešení vysvětlovat obecně každou událost, kdy byla předpověď velmi dobrá, ale k zákrytu nedošlo. Paradoxně by absence zákrytu mohla naznačovat, že hvězda je dvojhvězdou. Na druhou stranu na základě uvedených předpokladů nelze rozumně tvrdit, že došlo k objevu!, vysvětloval následně D. Herald.
Takže i takto paradoxní může být řešení na první pohled naprosto nevysvětlitelné selhání předpovědi zákrytu jasné hvězdy velkou planetkou. Je vidět, že zákryty hvězd jsou stále schopné nás stále překvapovat něčím novým. Na to, zda výše uvedené vysvětlení může být realitou si samozřejmě musíme počkat, ale jako určitá satisfakce bezesporu dobré!