Již nějaký čas astronomové sledují vracející se periodickou kometu Pons-Brooks. Do vnitřních partií Sluneční soustavy se kometa vrací s periodou přibližně 71 let. Jako první ji objevil v roce 1812 francouzský astronom Jean-Pouis Pons. Byla to jedna z jeho 37 komet, které objevil či spoluobjevil. Podruhé vlasatici při následujícím návratu znovuobjevil v roce 1883 americký astronom (narozený v Británii) William Robert Brooks. Také on za svůj život nastřádal obdivuhodný počet objevů komet – 27.
Jak už bylo řečeno, kometa 12P/Pons-Brooks je periodickou kometou s oběžnou periodou 71 let. Vzorově odpovídá definici komet Halleyova typu a je jednou z nejjasnějších známých periodických komet, které při svých průchodech vnitřní oblastí Sluneční soustavy dosahují pravidelně jasnosti blížící se pozorovatelnosti neozbrojenýma očima. S touto vidinou měli amatérští astronomové na severní polokouli poznamenané jako optimální období pro její pozorovatelnost přelom března a dubna 2024. Kometa nás ale překvapila.
Před několika dny, 20. července 2023, něco na povrchu komety 12P/Pons-Brooks explodovalo a její jasnost se skokově zvýšila na stonásobek. Následek výbuchu je zachycen na připojeném snímku. Kometa se prakticky skokově změnila z hvězdného vzhledu o jasnosti kolem 17. mag na plošný mlhavý obláček a zjasnila o pět magnitud (na více než 12. mag). Navíc má nyní na snímcích z větších dalekohledů neobvyklou komu, ve tvaru dvou rohů.
Kometa 12P/Pons-Brooks je známá tím, že občas zcela neočekávaně exploduje. Od 19. století bylo pozorováno nejméně 7 významných vzplanutí, což naznačuje, že by to mohla být kryovulkanická kometa, jakou je například i známnější 29P/Schwassmann-Wachmann.
Kometa je v současné době za oběžnou dráhou Marsu, ale řítí se směrem ke Slunci. Průchodu přísluním dosáhne 21. dubna 2024. Odborníci odhadují, že v té době se stane objektem pozorovatelným pouhým okem o 4. nebo 5. magnitudě. Vzhledem k jeho historii výbuchů by však okamžik snadné viditelnosti mohl přijít i dříve.
V rámci současného nárůstu jasnosti na ni dosáhnou i středně velké amatérské dalekohledy, ale v průběhu nadcházejícího více než půlroku, do doby průchodu přísluním, se ještě můžeme dočkat dalších překvapení. Nahrává nám pozice vlasatice, která je v současné době u hlavy Draka, tedy cirkumpolární. V následujících měsících bude sice klesat její deklinace, ale přesto budou, v celém období jejího přibližování se ke Slunci, stále naše šance velice dobré. Do záporných hodnot se deklinace dostane až na počátku května 2024, takže počítat s pozorováními při jejím „odletu“ od Slunce už není vhodné. Určitě využijte svou příležitost co nejdříve, jak vám to vaše přístrojové vybavení dovolí.