Jsou to již skoro dva roky od chvíle, kdy NASA nasměrovala sondu DART do měsíčku Dimorphos obíhajícího planetku Didymos. Jednalo se o první podobný test planetární obrany Země. Jednou se nám podobná zkušenost může hodit. Nyní se s pokusem číslo dvě hlásí Čína!
I když se ohledně mise DART skloňovala hlavně zkouška obrany Země, v praxi výsledky zajímaly především astro-geology. Impaktor totiž svým nárazem zároveň odhalil složení a strukturu asteroidu a napověděl tak odborníkům i víc o tom, jak se podobná tělesa na počátku naší soustavy formovala!
Nyní se plánuje podobným experimentem do zkoušek kosmické obrany zapojit také Čína. Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) si za cil vybral blízkozemní asteroid s označením 2015 XF261. Jedná se o skálu o průměru asi 30 metrů. Shodou okolností právě 9. července 2024 proletěla planetka 2015 XF261 na své dráze kolem Slunce ve vzdálenosti 31 milionů kilometrů od Země.
Připravovaná mise svým plánem v hlavních rysech připomíná misi DART. To znamená, že jedna sonda narazí do asteroidu, aby změnila jeho trajektorii, zatímco druhá bude pozorovat výsledky a shromažďovat důležité údaje o odchýlení trajektorie a vyvrženém materiálu. Zatímco měsíček Dimorphos měl průměr asi 85 metrů, 2015 XF261 je zhruba třetinový. Pokus by tak měl demonstrovat zlepšující se schopnost zasahovat i takto drobné objekty. Současně se jistě něco dozvíme o jejich struktuře, která je u malých objektů Sluneční soustavy stále sporná. Reálně samozřejmě půjde primárně o takové otázky než o praktický krok k obraně Země před bludnými balvany. Cílem CNSA je zahájit misi před rokem 2030, přičemž 2015 XF261 v následujících letech uskuteční několik blízkých průletů kolem Země. Nejlepší příležitosti pro start projektu se zdají být v dubnu 2029 a v dubnu 2030, kdy se asteroid přiblíží k naší planetě na vzdálenost přibližně 4,2 milionu kilometrů.
Planetky, dostatečně velké, aby mohly ohrozit, byť jen jedno město, se se Zemí statisticky srážejí jednou za několik staletí – i to bezesporu znamená nezanedbatelné riziko. Existenční problém pro celou civilizaci, pak podle výpočtů vědců přichází jednou za desítky milionů let. Bezprostřední riziko nám v tuto chvíli nehrozí, ale určitě je lepší se na každou eventualitu připravit s předstihem než se nechat zaskočit, jako se to před více než 60 miliony let stalo dinosaurům.