Na tomto místě zákrytového zpravodaje jste se mnoho let setkávali s výběrem různých typů zákrytářských úkazů. Dospěl jsem k závěru, že v současné chvíli je ale něco podobného už prakticky zbytečné. Na internetu, který se stal bezproblémově dostupným, je možné si vybírat více než dost. Dokonce se mě zdá, že realitě odpovídá spíš slovo více než dost. Ohledně totálních zákrytů hvězd (i planet) Měsícem nejlépe poslouží program Occult. Na témže místě je možné se nechat inspirovat i k výjezdům ohledně lunárních tečných zákrytů. Až nepřebernou se stala v poslední době nabídka zákrytů hvězd planetkami, kterou nám poskytuje program Occult Watcher. Právě výše zmíněné zdroje by měly a jistě i budou vašimi zdroji do budoucna. V rubrice Zákrytářská obloha, která bude tím pádem o hodně štíhlejší než dosud, bych se chtěl vždy zaměřit pouze na skutečně výjimečné úkazy, které nás v budoucím měsíci čekají a o to podrobněji se věnovat právě jim.
Cítím ale, že na úvod by to přeci jen chtělo věnovat alespoň určitou pozornost jakési osvětě, dávající mantinely pro optimální výběr úkazů vhodných pro každého zájemce o jejich sledování. V současné chvíli se tato otázka nejpalčivěji týká zákrytů hvězd planetkami. Nejlepším, a vlastně v tuto chvíli myslím i nejjednodušším, zdrojem takového doporučení se mě jeví mail, který jsem dostal od Jana Mánka prostřednictvím konference Planoccult již před téměř rokem.
Diskuse o smysluplném výběru vhodných úkazů pro sledování ovlivněný technickými možnostmi jednotlivých pozorovatelů totiž neprobíhá pouze u nás, ale týká se bez nadsázky celosvětové zákrytářské komunity.
Honza Mánek do konference Planoccult 11. února 2022 poslal následující mail:
Ahoj,
v poslední době vidím poměrně hodně zpráv, které jsou (no, nevím, jak to nazvat…) – na nebo už za hranicemi možností pozorovatelského systému (dalekohled+kamera). Většinou se jedná o úkazy s krátkým trváním týkající se slabých hvězd (někdy okořeněných nízkým úbytkem mag) pozorovaných s malým rozsahem změn jasnosti. Nejsem si jistý, jestli si lidé vždy uvědomí, kdy je vhodné pozorovat a kdy je lepší úkaz vynechat … Jde tedy o plánování.
Cílem je mít na světelné křivce alespoň 3 ploché spodní body, abyste si byli jisti, že jde o zákryt. Osobně, abychom měli určitou jistotu, propaguji následující strategii. Naším cílem by mělo být, pro získání jistoty, pořizovat použitelné nahrávky pro úkazy s poklesem 1 mag a více, s počtem minimálně 10(!) bodů v čase zákrytu, jako hodnotu, na které lze začít zlepšit profil tvaru asteroidu. Jako absolutní minimum – nazvěme to detekční limit – lze považovat 5 bodů na délku zákrytu, čehož by ale bylo nejlepší NEDOsáhnout. To co bylo zatím řečeno samozřejmě platí za podmínky, že hvězda (byť slabá) je jasně patrná na každém(!) jednotlivém snímku (neboli výrazně nad šumem pozadí) záznamu. Co se snažím říct? Vezměme si pro názornost jednoduchou situaci.
Máme 5,0 sekundový zákryt – pak by maximální použitá expozice neměla přesahovat 0,5 sekundy, protože 5s/10bodů = 0,5s (ale dá se použít samozřejmě i kratší expozice!!!). Jak to odzkoušet? Velice jednoduše. Jděte k dalekohledu, najděte cílovou hvězdu a nahrajte zkušební záznam před zákrytem. Pokud vaše nastavení ve skutečných podmínkách neposkytuje jasný cílový záznam s maximální expozicí 0,5 sekundy, máte velkou šanci, že se později dostanete do problému.
Pokud jste si všimli – dosud jsem psal o událostech s poklesem 1 mag a více. A co akce s menšími poklesy? No, je logicky žádoucí mít na čas trvání zákrytu ještě více bodů na úkaz, tak aby metodika použitá při zpracování v AOTA, Pymovie atd. měla dostatek dat k nalezení zákrytu a výpočtu rozumných limitů chyb. Pro praktickou práci doporučuji jednoduchý dodatečný krok. Vypočítejte převrácenou hodnotu poklesu a použijte ji jako multiplikační koeficient pro stanovení minimálního počtu bodů pro přepočet maximální použitelné expozice.
Pokračujme ve výše uvedeném příkladu se zákrytem 5,0 s, nyní však s poklesem 0,3 mag …
Vypočítejte multiplikační koeficient 1/0,3 = 3,3
Počet bodů na akci by měl být 10*3,3 = 33
MAXIMÁLNÍ expozice by měla být 5s/33 = 0,15s
Se základní startovací podmínkou stanovenou na minimálně 10 bodů máme alespoň určitou, byť malou rezervu pro případy jako je prolétání mraků, nepravidelný tvar planetky, její extrémní orientace, neznalost velikosti asteroidu, toho, že se nenacházíme na centrální linii stínu, dvojhvězda či dvojplanetka atp. Pokud je to opravdu důležité, např. v rámci důležité pozorovací kampaně, kde je vítán téměř jakýkoli výsledek, lze snížit počet plánovacích bodů plochého dna a věřit v zázrak. Ani tak byste ale neměli překročit 5bodový limit (což ve skutečnosti znamená zdvojnásobení expozice vycházející pro 10bodové plánování a současně upustit od modifikovaných podmínek). Ale i tak důrazně apeluji na to, abyste NEŠLI příliš pod hranici 10 bodů, protože pokud se do nízké zóny dostanete, zvyšuje se extrémně pravděpodobnost budoucích problémů při zpracování.
Čas od času se objeví několik doporučení v podobě poznámky v rámci textu jiného zaměření, ale mám pocit, že by to mělo být napsáno na jednom místě a jasně. Možná jsou moje doporučení příliš přísná a pravděpodobně se objeví oprávněná kritika. Ale v současných podmínkách, kdy je k dispozici záplava předpovědí zákrytů slabých hvězd nebo událostí s malým poklesem jasnosti výrazně nižších než 1 mag, je cílem poskytnout několik velmi jednoduchých pokynů a tlačit pozorovatele k zodpovědnosti, aby NEPROdukovali sporné, špatně definované nahrávky nebo nahrávky o nichž „nelze nic říct“. Jan
Dovolte mě, abych vás s nadcházejícím rokem, v němž se bude od základů měnit systém hlášení zákrytů, vyzval, abyste se zamysleli nad výběrem úkazů, které zařadíte do svého pozorovacího plánu a využili velice jednoduchého postupu nabídnutého výše. A pokud se někdy, samozřejmě, že pouze ve zcela výjimečné situaci, neudržíte, přistupujte k získaným datům velice opatrně.
Abych ale přeci jen i tentokrát dostál názvu této rubriky, vybral jsem jako nejzajímavější lednový úkaz, trochu kontroverzní zákryt hvězdy UCAC4 660-028820 ze souhvězdí Vozky o jasnosti 14,6 mag planetkou (117) Lomia. Úkaz se odehraje neobvykle vysoko, jen cca 9° od zenitu (A = 206°; h = 81°), v sobotu večer (pro Rokycany v 19:55:17) 28. ledna 2023. Je jasné, že na první pohled každého zarazí nízká jasnost zakrývané hvězdy. Naděje spočívá v jasu planetky, která je již příjemnějších 13,1 mag. To pak po splynutí obou těles dává součtovou jasnost 12,9 mag. Co je ale skutečně na pováženou, je výsledný případný pokles jasu při vlastním zákrytu, pouhých 0,2 mag. Naději na zachycení takto malého poklesu dává již zmíněná mimořádná výška úkazu a tím také snad minimální seeing a současně i předpokládaná délka úkazu na centrální linii (27.5 s).
Z připojeného obrázku je zřejmé kudy by měl proběhnout pás zákrytu o šíři cca 200 km. Planety Země se dotkne na dálném východě, protne Severní ledový oceán a přes Skandinávii a Baltské moře se dostane do kontinentální Evropy. Tou přejde od severu k jihu a poté přes Sicílii překoná Středozemní moře a bude se pohybovat Afrikou. Závěrečnou část cesty stínu si pak užije jižní Atlantik.
Na své cestě naším kontinentem se stín dostane i na území České republiky. Na mapě je patrné, že pás by měl zasáhnout Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Prahu, Plzeň či České Budějovice, tedy praktický celý západ a střed Čech. V pásmu nejistoty sigma 1 pak leží celé Čechy a západní část Moravy. Bylo by proto nadmíru žádoucí věnovat tomuto úkazu zaslouženou pozornost. Již nyní, tedy měsíc před tím než k němu dojde, je k pozorování přihlášeno již deset astronomů z celého světa, přičemž v pěti případech se jedná o pozorovatele z České republiky. Určitě by bylo na místě toto číslo ještě zvýšit.
A jak si tedy stojí popsaný úkaz s ohledem na svoji pozorovatelnost? Při poklesu o pouhých 0,2 mag je nutno použít multiplikační koeficient, takže 1/0,2 = 5. Tím pak musíme navýšit minimální počet bodů (10), neboli 10*5 = 50. Získanou hodnotou potřebného minimálního počtu bodů pak podělíme předpokládaný čas zákrytu na centrální linii. To znamená 27,5/50 = 0,55 s. Myslím, že takto dlouhá expozice svědčí na to, abychom, pokud použijeme jakoukoli objektivní metodu měření, získání dostatečně kvalitního pozorování již i středně velkým amatérským dalekohledem.
Takže přeji hodně odhodlání a štěstí na oblačnost.
Do nového roku 2023 přeji všem čtenářům Zákrytového zpravodaje všechno nejlepší, ale také přiměřenou dávku štěstí při pozorování a náklonnost počasí při důležitých planetkových úkazech. Ale určitě nezapomeňte také občas zkontrolovat, v rámci totálních a tečných zákrytů, zda na planetu Měsíc ještě stále správně svítí nejžhavější z planet – naše Slunce.