Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v neděli 24. září 2023 uskutečnila jedinečný manévr. Ve výšce 102 tisíc km nad Zemí se uvolnila schránka se vzorky z asteroidu Bennu, která o několik hodin později dopadla v poušti amerického státu Utah. Pro NASA je to první úspěšně dopravený vzorek z planetky. Prakticky s jistotou lze již nyní říci, že se jedná o největší vzorek, jaký dosud lidstvo na Zemi z jakékoli planetky dopravilo. O projektu OSIRIS-REx jste si na stránkách ZZ již mohli přečíst, ale určitě stojí za to si alespoň v krátkosti osvěžit paměť.
Planetka Bennu krouží okolo Slunce mezi oběžnými dráhami Země a Marsu. Sonda OSIRIS-REx k ní odstartovala z mysu Canaveral na Floridě v roce 2016. O čtyři roky později, v říjnu 2020, uskutečnila sonda několikahodinový neobyčejně složitý manévr, při kterém sestoupila z oběžné dráhy planetky až těsně k ní. Pomocí robotické paže se následně na pár vteřin dotkla povrchu, kde stlačeným dusíkem rozvířila povrchový materiál, který následně nasála.
Celý složitý proces byl sice mnohokrát na nečisto testován, ale ani tak se všechno nepovedlo podle představ techniků. Víko sběrné nádoby se odchlíplo kvůli neočekávaně velkým nabraným úlomkům kamenů a část sebraného vzorku ze schránky unikla. I přesto vědci NASA předpokládají, že se podařilo uchovat dostatek sutě – konkrétně asi 250 gramů, které mají představovat původní materiál, ze kterého se zformovala naše Sluneční soustava.
Nyní se tedy pouzdro vrátilo zpět na Zemi. V neděli 24. září 2023 ve 12:42 SELČ sonda ve vzdálenost 101.4 tisíc km od Země uvolnila schránku se vzorky. Pouzdro ještě čtyři hodiny letělo vesmírem, než vstoupilo do zemské atmosféry. Následný sestup trval dramatických deset minut. Kapsle vletěla do atmosféry rychlostí 44 500 km/hod u pobřeží Kalifornie ve výšce kolem 133 km. S brzděním v první fázi pomohl tepelný štít a následně byl vytažen malý bílý stabilizační a následně velký červenobílý přistávací padák. Kapsle, která původně letěla rychlostí 44 500 km/h, prorazila atmosféru u pobřeží Kalifornie ve výšce asi 133 kilometrů. Radarové, infračervené a optické přístroje ji sledovaly až do okamžiku přistání.
Na zemi pouzdro o váze zhruba 46 kg a průměru 81 cm dosedlo rychlostí 18 km/hod. Podařilo se s vysokou přesností strefit předem vybranou cílovou oblast o rozměrech 58 krát 14 km v pouštním vojenském prostoru ve státě Utah. Dosednutí „zásilky“ proběhlo o pouhé tři minuty dříve, než byl spočten teoretický okamžik přistání.
Dalším důležitým úkolem bylo co nejrychlejší fyzické vyzvednutí kapsle, aby se zamezilo případné kontaminaci vzorků. Během několika minut po dosednutí byl na místo vyslán záchranný tým, který kapsli zkontroloval a vyzvedl. Tým zjistil, že kapsle je v dobrém stavu a poté určil, že je bezpečné se k ní přiblížit. Během 70 minut ji pak členové skupiny zabalili pro bezpečný transport a převezli do dočasného úložiště, kde ji napojili na dusík a zajistili neustálý dohled.
Následně byla stále neotevřená kapsle přepravena do Johnsonova vesmírného střediska NASA. Teprve tam bylo víko otevřeno ve speciálním přísně izolovaném laboratorním prostoru. Uvnitř NASA našla to, co nazvala „černý prach a úlomky“. Nyní tedy čeká odborníky zdlouhavá práce, na jejímž konci se možná dočkáme informací, jak skutečně vypadal prvotní materiál, z něhož se vytvořila Sluneční soustava.
Vlastní sonda OSIRIS-REx v rámci „odevzdání“ vzorku nikterak nezpomalila, protože už dostala nové zadání. Zažehla motor a tentokrát se vypravila na cestu k potenciálně nebezpečné blízkozemní planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti pouhých 32 tisíc kilometrů. Tato nová mise úspěšné sondy nese název OSIRIS-APEX.