První, co je nutné zdůraznit hned na začátku, je skutečnost, že letní slunovrat, stejně jako jarní a zimní rovnodennosti i slunovrat zimní, nejsou určité dny. Je to pokaždé přesně daný čas odpovídající jednoznačně definovanému vzájemnému postavení Slunce a Země na dráze kolem naší centrální hvězdy. Konkrétně letní slunovrat je okamžik, kdy Slunce na své pouti po obloze protíná obratník Raka a vzhledem ke světovému rovníku dosáhne nejsevernější deklinace. Během slunovratu přechází Slunce ze znamení Blíženců do znamení Raka. Za zmínku stojí i skutečnost, že severní zemský pól je nejvíce přikloněn ke Slunci a vrcholí na něm polární den.
Obecně se ale velice často o slunovratu či rovnodennosti hovoří jako o dni. Den, kdy dojde k letnímu slunovratu, je z laického hlediska nazýván „prvním letním dnem“, případně „začátkem léta“. Moje generace, pokud si ještě jsem schopen po tolika letech vzpomenout, se ve škole učila, že prvním letním dnem je 21. červen. V době mého mládí, tedy na začátku druhé poloviny 20. století, to skutečně v praxi fungovalo téměř bezchybně. Na 21. červen slunovrat připadal od roku 1796! Výjimkou potvrzující pravidlo se stal rok 1975, kdy začátek léta nastal zcela výjimečně až 22. června. Opakovat se obdobná situace bude až roku 2203. (Opačnou, také velice vzácnou odchylkou, je slunovrat 19. června. Na ten se naši potomci mohou těšit dokonce až v roce 2488). V současném období ale přichází opačný posun a to ne pouze s periodou mnoha desítek, respektive stovek let. Budeme si totiž čím dál častěji zvykat na situaci, kdy léto začne již 20. června. Poprvé jsme se s tím setkali roku 2020. Letos to bude podruhé. Léto se o svoji vládu přihlásí již 20. a to přesně ve 22 hodin 51 minut středoevropského letního času (SELČ).
Připojený graf ukazuje okamžiky, kdy nastává červnový letní slunovrat mezi roky 1995 až 2054. Všimli jste si nějaké nesrovnalosti? Z grafu je zřejmé, že 20. června byl slunovrat již v roce 2016, 2012 a roku 2008 to bylo na hraně. Problém je v tom, v jakém čase je graf vykreslen. Vše, co bylo dosud řečeno, je vztahováno k našemu místnímu času SELČ. Graf je ale zpracován pro světový čas (UT), který se oproti místnímu o dvě hodiny opožďuje.
Ale vraťme se k nedokonalosti mých informací získaných v rámci školní docházky. Téměř dva a čtvrt století odpovídalo praxi udávat 21. červen za první letní den. Z astronomického pohledu, kdy délka lidského života je pouhým okamžikem, ale náhle narážíme na problém, že dlouhodobě zakořeněné datum přestává platit.
Pokud tedy budeme vycházet z letního středoevropského času, připadne v první polovině 21. století letní slunovrat čtyřicet jedna krát na 21. 6. Ale devětkrát už to bude 20. června (2020, 2024, 2028, 2032, 2036, 2040, 2044, 2048 a 2049). Na uvedených letopočtech si na první pohled všimnete něčeho nápadného. Jedná se o přestupné roky, které samozřejmě mají na okamžik slunovratu vliv. Přestupný rok je každý čtvrtý rok, tedy rok dělitelný beze zbytku čtyřmi. A s touto periodou se nám také pomalu posouvá datum slunovratu. Aby nám ale kalendář fungoval delší dobu ve shodě s pohyby Země, je v pravidelnosti přestupných roků ukryt malý háček. Roky dělitelné stem jsou přestupné jen tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Rok 2000 byl přestupný, ale rok 1900 přestupný nebyl a 2100 přestupný také nebude. Právě tyto nepravidelnosti mají svoji roli v postupném posouvání okamžiků slunovratů.
Lze si jen přát, až se od druhé poloviny 21. století dostaneme do období, kdy budou letní slunovraty připadat na 20. červen, aby si žáci neodnášeli informaci, že slunovrat je právě v tento den a to na věčné časy, není to pravda.
A na závěr ještě jedna zajímavost spojená s letním slunovratem. Už jste někdy slyšeli o pražském slunovratném mystériu? To, že římský císař, český a německý král Karel VI budoval Prahu do značné míry i pod vlivem hvězd je všeobecně známé. Ten, kdo se o astronomii zajímá, jistě slyšel o astronomické Praze, či o symbolice Staroměstské mostecké věže u Karlova mostu. A právě s touto mosteckou věží je spojeno i zmíněné mystérium. Stoupnete-li si při letním slunovratu před západem Slunce na Karlův most, nejlépe do brány Staroměstské mostecké věže, budete za jasného počasí moci sledovat, jak za chrám svatého Víta na Pražském hradě zapadá Slunce. Sluneční disk nejprve projde lucernou velké jižní věže katedrály, pod kterou je pochovaný svatý Václav. Poté zamíří do lucerny východní gotické věžičky, pod kterou leží ostatky svatého Vojtěcha. A nakonec zapadne v místech, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. Takové malé (nebo snad velké) české Stonehenge. Nechcete to letos 20. června zkontrolovat?