V evropském zákrytářském magazínu Journal for Occultation Astronomy, který čtyřikrát ročně vychází pod hlavičkou IOTA-ES v čísle 4/2025 Konrad Guhl publikoval výzvu k pozorovací kampani zaměřené na sledování zákrytů hvězdy 75 Leo (SAO 118764) Měsícem. V článku s nadpisem „Duplicity of 75 Leo (SAO 118764) – Right or Wrong“ je následující výzva:
V období let 1988 až 1990 byla prováděna měření zákrytů hvězd Měsícem pomocí 500 mm Cassegrainu Archenhold Observatory v Berlíně. Některé výsledky byly publikovány, jiné jsou dosud uloženy v archivu. V současné době se pokoušíme ověřit stará pozorování hvězdy 75 Leo a pomoci by měla celosvětová síť pozorovatelů IOTA. Jde teď o to potvrdit či vyvrátit podvojnost uvedené stálice. Může však nastat i možnost, že vzdálenost složek se už aktuálně stala tak malou, že je nyní není možné rozlišit?
Úvod
Stáčení oběžné dráhy Měsíce kolem Země probíhá v periodě přibližně 18 let a zákryty jednotlivých hvězd se opakují s uvedeným intervalem. Protože ale můžeme využít pozice Měsíce na jeho dráze za vzestupným, ale i za sestupným uzlem, doba opakování zákrytů se zkrátí. V průběhu cyklu saros dojde ke dvěma sériím s odstupem vždy 6 a 12 let.
Výsledky sledování v letech 1989 a 2015
Během sledování zákrytu 75 Leo Měsícem 14. května 1989 byla získána na Archenholdově hvězdárně v Berlíně světelná křivka s časovým rozlišením 1 ms. Nejlepším řešením světelné křivky, které získal B. Stecklumem, byl model dvojhvězdy, jak jej ukazuje graf v připojeném obrázku [1]. Rozdíl jasností složek vychází 0,81mag a možná vzdálenost složek 44 mas. Hvězda byla následně pozorována při lunárním zákrytu v roce 2015 [2] a při zpracování byl zkoumán na základě rozboru spektra její průměr [3]. Pozorování [2] a [3] vedla k hodnotě zdánlivého průměru 2,90 +/- 0,03 mas a 2,94 +/- 0,03 mas. V letech 2026 a 2027 tak máme možnost ověřit publikovaný průměr nebo objevit dosud neznámou dvojhvězdu.
Hvězda
Hvězda 75 Leo má značný vlastní pohyb a její vizuální jasnost činí 5,18 mag. V programu Occult je hvězda uvedena jako ZC1635, SAO 118764 či XZ 18965. Všechny případy jsou uvedeny v databázi SIMBAD [4]. Jedná se o červeného obra ve vzdálenosti 107 pc.
Zákryty při sérii 2026/2027
Tabulka obsahuje neúplný seznam zákrytů, protože některé úkazy se odehrávají za denního světla, zatím co jiné nastávají v nedostupných oblastech Země. Zákryty nadcházející periody vhodné pro sledování přináší následný seznam. Doufejme, že se nám naskytnou vhodné příležitosti k pozorování a získáme odpovědi na dlouho nezodpovězené otázky.
Odkazy
Originál výzvy naleznete na stránkách IOTA-ES na https://www.iota-es.de/JOA/JOA2025_4.pdf
Z výše přetištěné tabulky je patrné, že Evropy se z celé série zákrytů týká pouze jediný úkaz. Jedná se o výstup hvězdy 75 Leo zpoza Měsíce 2. prosince 2026 a to krátce po světové půlnoci.
Pokud si spočítáme parametry zákrytu prostřednictvím programu Occult pro souřadnice hvězdárny v Rokycanech, získáme bohužel následující, ne příliš povzbudivé, informace.
Určitě největším problémem bude malá výška úkazu nad východním obzorem (A 94°; h 5,45°). Při jasnosti hvězdy 5,2 mag není sledování zákrytu vyloučené. Musí ovšem být splněny minimálně dvě zásadní podmínky. Musíte mít k dispozici velice nízký východní obzor a především musí v čase nahrávání výstupu být perfektně klidná atmosféra. I jinak neproblémový seeing může nízko nad horizontem vykazovat nežádoucí efekty znehodnocující pozorování. Navíc je nutno si uvědomit, že výsledky budou vhodné pro další smysluplné zpracování pouze s vysokým časovým rozlišením.
Takže pojďme si držet palce s ohledem na počasí (i vlastní odhodlání) a pokusme se nahrát zajímavý úkaz. I naše pozorování se pak může stát velice cennou částí do celosvětové řady sledování zákrytu hvězdy 75 Leo, které vnese jasno do letité nejistoty.