Haumea je třetí největší z pěti oficiálně uznaných trpasličích planet a jedna ze čtyř, které se nacházejí v transneptunické oblasti. Patří k nejexotičtějším tělesům ve Sluneční soustavě, vyznačuje se mimořádně rychlou rotací, vysoce protáhlým trojosým tvarem a prstencem, který obíhá přibližně třikrát pomaleji než samotná Haumea. Vzhledem k její velké heliocentrické vzdálenosti není přímý průzkum pomocí specializovaných vesmírných misí v krátkodobém horizontu proveditelný, takže pokrok se musí opírat o pozemní a blízké pozemské zařízení. K nástrojům pro zkoumání transneptunických objektů patří i zákryty a lze je dokonce zařadit mezi nejúčinnější.
Právě to je důvod, proč astronomové věnují vysokou pozornost předpovědím zákrytů hvězd včetně trpasličí planety Haumea. Pro nadcházející období, do roku 2030, bylo identifikováno jedenáct významných událostí. A jeden z vytipovaných zákrytů nás čeká již 4. května 2026.
Haumea je jedním z nejpozoruhodnějších objektů v naší Sluneční soustavě. Je jednou z pěti oficiálně uznaných trpasličích planet Mezinárodní astronomickou unií, z nichž čtyři, včetně Haumey, leží v transneptunské oblasti. S ohledem na svoji velikost se jedná o extrémně rychle rotující těleso s rotační periodou pod 4 hodiny a vykazuje velmi protáhlý trojosý tvar. Má také dva známé satelity a snad i skupinu těles s podobnými orbitálními charakteristikami, jejichž původ je stále předmětem debat. Kromě všech výše uvedených zajímavostí je Haumea navíc také exotickým objektem, v rámci svého prstence. Kromě ní jsou v současnosti známa pouze tři další neplanetární tělesa Sluneční soustavy, která prstence mají: kentauři Chariklo a Chiron a transneptunský objekt Quaoar. I objev prstence u trpasličí planety Haumea byl výsledkem zákrytářské práce. Zákryt Haumey v roce 2017 současně odhalil, že její velikost je výrazně větší, než se dříve myslelo. V důsledku toho se odvozená hustota objektu snížila z tehdy akceptované hodnoty kolem 2700 kg/m3 na přibližně 2000 kg/m3, což je v souladu s hustotami jiných velkých těles, jako je Pluto či Triton.
Samostatný zákryt však poskytl pouze jeden geometrický profil. Další odvozené závěry o tvaru a rotaci Haumey už vycházejí z méně přesné metody vycházející ze změn jasu a předpokládané orientace zaznamenaného prstence. K věrohodnějšímu upřesnění však mohou přispět právě další pozorování zákrytů. To je také hlavní důvod, proč budoucím úkazům věnovat mimořádnou pozornost. Bohužel, takové zákryty jsou vzácné. O to zajímavější a současně důležitější se tak jeví událost, která nás čeká 4. května 2026.
Všem aspektům zákrytu se velice pečlivě věnovala skupina astronomů ze Španělska, USA, Turecka a Německa. Své výsledky publikovali 17. března letošního roku pod hlavičkou Astronomy and Astrophysics maunscript. Speciální pozornost věnovali zakrývané hvězdě UCAC4 524-056397 (14,7 mag), jejíž astrometrická přesnost pozice nebyla příliš povzbudivá (RUVE 6,62). Obdobné pochybnosti panovaly i ohledně aktuálního profilu trpasličí planety. Její předpokládaný protáhlý tvar, a ne zcela jednoznačná rychlá rotace mohou vést k významným posunům dráhy stínu i její šíře.
Výsledkem snažení mezinárodního týmu odborníků je výše uvedená mapa, která ukazuje dráhu pásu stínu hlavního tělesa (modré linie a červeně vyznačená nejistota), černé čáry ukazující hranice oblasti, kam by měl zasahovat prstenec Haumey. Je tedy zřejmé, že stín trpasličí planety nás mine, ale zajímavé by jistě bylo zachytit i zastínění hvězdy prostřednictvím prstence. V tomto ohledu už jsou naše šance přeci jen o trochu vyšší.
Příští možnost podobného pozorování zákrytu hvězdy Haumeou pro východní Evropu nastane až večer za soumraku 12. května 2030. Takže pokud máte možnost připojit se ke sledování tohoto mimořádného úkazu, nepropásněte ji.