Známe to všichni, Slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže v okamžiku, kdy se na tuto skutečnost podíváme detailně, je všechno jinak a nepřekvapivě podstatně složitější. Vědci disponující nepředstavitelně přesnou technikou měření času zjistili, že Země se neotáčí stále stejně. Ukázalo se, že v dlouhodobém měřítku zpomaluje, ale nyní se zdá, že tato naše představa není tak bezchybná.
Od svého vzniku před 4,5 miliardami let se rotace Země pomalu brzdí. Hlavním viníkem je gravitace Měsíce, který se od Země postupně vzdaluje a přitom planetu přibrzďuje. V důsledku toho se dny prodlužují – před 1,4 miliardami let trval den jen 18 hodin, ještě před 70 miliony let byl o půl hodiny kratší než dnes. Podle výpočtů se délka dne prodlužuje průměrně zhruba
o 1,8 milisekundy za století.
Ukázalo se však, že zmíněné zpomalování rotace Země neprobíhá plynule. Prodlužování dne je v určitých obdobích rychlejší, jindy pomalejší. K překvapení odborníku se ale zdá, že se dokonce může zastavit a možná i otočit. V posledních letech byl totiž zaznamenán opačný trend. Rok 2020 přinesl sérii rekordně krátkých dnů a 29. června 2022 trval den o 1,59 milisekundy méně než standardních 24 hodin. Tyto výkyvy, jak se zdá, souvisí s procesy jak uvnitř Země tak i na jejím povrchu – od pohybu tekutého jádra přes oceánské proudy až po tání ledovců či velká zemětřesení. A i když jde jen o tisíciny sekundy, pro naše přesně nastavené technologie, je to zaznamenatelné.
Ačkoli to vypadá, že řešíme zcela zanedbatelné rozdíly, mohou pozorované změny mít dalekosáhlé důsledky. Problémy by to mohlo přinést technologiím, které se spoléhají na ultra přesné měření času, ať už jde o systémy GPS, komunikační sítě či datová centra.
Právě pro udržení shody mezi naším „hodinkovým časem“ a rotací Země bylo rozhodnuto, že počínaje rokem 1972 jsou dle potřeby do plynoucího času vkládáním tzv přestupné sekundy. V případě potřeby se přestupná sekunda zavádí obvykle 31. prosince nebo 30. června o půlnoci UTC. Při přidání jedné sekundy je to realizováno tak, že po 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00. Tato úprava je provedena na celém světě ve stejný okamžik. V Česku tedy v 1:00 SEČ 1. ledna nebo ve 2:00 SELČ 1. července. V sedmdesátých až devadesátých letech minulého století se přestupná sekunda vkládala téměř každoročně. Tento trend se zastavil s nástupem nového milénia a v dosavadním průběhu 21. století byla přestupná sekunda vložena pouze pětkrát (2005, 2008, 2012, 2015 a 2016). Od roku 2016 se průměrná rotace Země ustálila natolik, že nedošlo k žádnému vložení a na začátku dvacátých let se dokonce ozvaly hlasy, že by mohlo poprvé dojít ne k vložení, ale naopak vypuštění přestupné sekundy.
Často byl v této souvislosti zmiňován Nový rok 2026. Jak víte, k ničemu takovému nebylo přistoupeno a náš čas bude plynule ubíhat i v pololetí letošního roku. Jak se bude situace ubírat do budoucna, si musíme počkat.
Vzhledem k tomu, že uváděné časové posuny ovlivňují i pozorování zákrytů, mohli jste se nedávno setkat s informací týkající se vkládaných sekund i na platformě Planoccult. V mailu z 6. ledna 2026 Dave Herald sděluje, že ani na konci roku 2026 nebude zaváděna žádná přestupná sekunda. Současně uvádí, že rozdíl mezi koordinovaným světovým časem UTC a mezinárodním atomovým časem TAI je od 1. ledna 2017 (0 hod UTC) do odvolání dán rovnicí: UTC-TAI = -37 s.
Současně připojil dva grafy z webových stránek IERS, které dokumentují relativní neměnnost hodnot zpomalování rotace za posledních minimálně šest let.