Zákryty 2024 a Česko

V průběhu roku 2024 bylo do databáze SODIS českými pozorovateli zasláno 473 pozorování. Z tohoto počtu byla revizory vyřazena pouhá tři měření a tři byla převedena do jiné oblasti (Německo 1; Rakousko 2). Vyřazená pozorování nejsou do následujících statistik zahrnuta.

Do řádně zaregistrovaných a následně revizory odsouhlasených 470 pozorování se zapojilo dvacet jedna zákrytářů. Uvedené množství téměř zdvojnásobilo loňskou hodnotu (11). Na druhou stranu je nutno poznamenat, že osm pozorovatelů se prezentovalo pouze jedním měřením během celého období 2024. V průběhu roku bylo sledováno 313 úkazů. Z toho plyne, že na jeden průměrně připadá 1,502 pozorování. Jedná se o poměrně malé číslo, které svědčí o tom, že převážná většina sledování byla uskutečněna sólovými pozorovateli. Jen pro zajímavost, v loňském roce toto číslo bylo přeci jen o 0,1 nižší (takže snad záblesk na lepší časy).

Pokud se na rozložení pozorování podíváme detailněji, zjistíme, že 229 úkazů, tedy 48,7 %, bylo měřeno pouze z jediného místa. V těchto případech je „produktivita“ 33,2 % (76 pozitivních měření), což je velice vysoké procento svědčící o zlepšující se přesnosti předpovědí a současně o efektivitě výjezdů. Dvě pozorování na úkaz připadají na 50 zákrytů, přičemž pozitivně bylo zachyceno 36 z nich. Tomu odpovídá „produktivita“ 36,0 % (36 pozitivních ze 100 pozorování). Případy, že úkaz sledovali současně tři naši zákrytáři, se uskutečnily 20krát a vedly ke 34 úspěchům. Z toho vyplývá, že jsme překonali hranici toho, že v průměru se při každém „trojitém“ pozorování povedlo alespoň jedno pozitivní měření. „Produktivita“ odpovídá hodnotě 56,7 %. Ještě příznivější je samozřejmě, když se na pozorování úkazu podílejí čtyři pozorovatelé. Takové poměrně už výjimečné situace nastaly pouze čtyřikrát. Zaznamenáno při nich bylo celkově osm pozitivních tětiv. Z toho plyne přesně poloviční „produktivita“ 50,0 % a na jedno sledování čtyřmi astronomy připadají průměrně dva pozitivní výsledky na úkaz. Ještě lepší výsledek vykázalo pět měření uskutečněné pěti pozorovateli. Shodou okolností se za pětinásobné konstelace podařilo získat neuvěřitelných 23 tětiv (produktivita 92,0 %). Statistika se tentokrát vyřádila v kladném slova smyslu. Dvakrát úkaz sledovalo šest astronomů. V tomto případě naopak získali jen tři pozitivní měření (25,0 %). Také dva zákryty sledovalo společně osm zájemců z nich 12krát byli úspěšní (75,0 %). A konečně zcela mimořádné bylo pozorování úkazu dvanácti zákrytáři s produktivitou 100 %. Poslední řádky se jednoznačně týkají zákrytů velkými planetkami s vysokou pravděpodobností úspěchu.

Z výše uvedeného lze přesto jednoznačně vysledovat vhodnost koordinované zákrytářské práce a výhodnost spojení sil při sledování zákrytů s použitelnými parametry odpovídajícími vybavení pozorovatelů. Získání užitečných výsledků se tímto přístupem výrazně zvyšuje. Přesnou statistiku naleznete v připojené tabulce.

Leč nejen kvantita je důležitá. Při množství produkovaných předpovědí je stejně nutné dbát na kvalitu získávaných výsledků. Jedním z hledisek, které nám může pomoci hodnotit výběr sledovaných úkazů, je srovnání teoretického trvání zákrytů s užitou integrací, respektive expozičním časem získávaného záznamu. O této problematice již bylo vedeno množství diskusí na setkáních členů zákrytové sekce v Rokycanech i na stránkách Zákrytového zpravodaje. Obecný současný konsensus je takový, že výše uvedeného podílu pod hodnotou 5 jsou značně problematické a podíl pod 10 ještě také často nesvědčí o úplné bezproblémovosti získaného měření. Je proto velice chvályhodné, že za celý rok 2024 se objevilo pod hodnotou pět pouze jediné pozorování. Těch mezi pětkou a desítkou je už o poznání více, plných 82 (17,4 %), což je přesto podstatně méně než v loňském roce (24,9 %).

Předchozí tabulka shrnuje nejen kvalitu získaných výsledků, ale i jejich četnost. Jak už bylo konstatováno v úvodu článku, do sledování zákrytů se v roce 2024 zapojil poměrně vysoký počet pozorovatelů. Plných dvacet jedna. Na stranu opačnou je současně nutno říci, že osm z nich přispělo pouhým jediným měřením. Na opačném konci tabulky, těch nejaktivnějších se pak po roce opět setkáme s týmiž jmény.

Zcela osamoceně, na čele pelotonu, stojí aktivita Jiřího Kubánka se 133 hlášeními. Snad ještě příjemnějším překvapením je ale 45,9 % produktivita (61 tětiv). Jen velice těsně za ním se na druhou příčku se 103 pozorováními zařadil Zdeněk Sikač. Jeho výběr sledovaných úkazů však vedl k zisku pouhých 18 pozitivních měření. Zdá se, že ani nyní ještě předpovědi pro planetky s menšími průměry, které v Sikačově výběru převažují, nejsou vždy dostatečně přesné.

Za zmíněnou dvojicí nejpilnějších zákrytářů se dlouhodobě vytvořila čtveřice pohybující se kolem roční kvóty 40 pozorování. Třetí příčka patří Michalu Rottenbornovi s 49 odpozorovanými úkazy a 31 nahlášenými tětivami (63,3 %). Takto úžasný poměr je nepochybně nutno přičíst výjezdům. M. Rottenborn dvacet pětkrát se svou technikou vyrazil na různá mobilní stanoviště. Při těchto cestách získal 21 pozitivních výsledků (produktivita famózních 84 %). Je zřejmé, že pokud se spojí odhodlání a pečlivý výběr úkazů, lze dnes docílit donedávna nepředstavitelných výsledků. Následující trojice je natěsnána pouze o jednotky pozorování. Jiří Polák jich pořídil 40 s přesně 50 % úspěšností (20 pozitivních). Pouze o jedno sledování méně má na kontě za rok 2024 Jan Mánek (39) s úspěšností 38,5 % (15 tětiv). Skupinu uzavírá další zkušený pozorovatel, Tomáš Janík a jeho 37 měření a 14 tětiv (37,8 %).

Hlavní zákrytářský peloton v počtu sedmi astronomů se pohybuje kolem ročního počtu deset úkazů. Na čelo se zařadil Karel Halíř se 13 sledováními. Bezesporu o úžasném štěstí lze mluvit při snové produktivitě 92,3 %. Dvanáct pozitivních tětiv je zákrytářským snem. S vervou se do zákrytářské praxe pustil Bohuslav Matouš z teplické hvězdárny s 11 pozorováními (5 tětiv). Hned za ním s deseti úkazy se zařadili Zdeněk Moravec (10 pozorování a 8 tětiv, úctyhodných 80,0 %) a se stejným počtem také Petr Zelený (10 pozorování, 6 tětiv, 60,0 %). A pouze o jedno měření méně, devět, má Miroslav Poláček (3 tětivy). Na chvostu pomyslného hlavního pelotonu se za hodnocený rok ocitli ještě Václav Přibáň (5 měření, 4 tětivy) a Radim Neuvirt (3 měření, 1 tětiva).

Velice silnou skupinkou, kterou je možné v tomto hodnocení nejvýstižněji nazvat jako odpadlíci, tvoří již výše zmínění sólisté. Tedy pozorovatelé s pouhým jediným hlášením. Zvolené označení by ale ani v nejmenším nemělo vyznívat jakkoli hanlivě. Naopak je nutno doufat, že z loňského pokusu se letos vytvoří základ trvalejší sounáležitosti a s následujícími jmény se setkáme při hodnocení zákrytářského roku 2025 s podstatně větším počtem pozorování. Štěstí na pozitivní zákryty měli Milan Antoš, Josef Hanuš, Simona Kubánková, Michal Polák, Lukáš Winkler a Jan Zahajský. Jediní dva pánové, kteří se do tabulky dostali bez jediného pozitivního pozorování jsou Michal Bareš a Martin Trysar. O to větší by mělo být jejich odhodlání tuto smůlu zlomit.   

Na samý závěr hodnocení zákrytářského roku 2024 však jistě nebude na škodu poohlédnout se za pozorováními zákrytů hvězd planetkami v dlouhodobější perspektivě. Za poslední téměř tři desítky let náš obor prodělal velice bouřlivý vývoj a od vizuálních měření s pomocí stopek, časového přijímače a oka přešli pozorovatelé postupně k analogovým kamerám a v poslední době i kamerám digitálním. Přesnost výsledků se ze sekund a maximálně jejich desetin, ovlivňovaných osobní chybou pozorovatele, dostává na, objektivními metodami získávané, setiny až tisíciny sekund. Obdobně zásadní pokrok lze samozřejmě sledovat i s ohledem na možnosti zpracování úkazů s minimálními poklesy jasu, které oko nebylo vůbec schopno zachytit. Určitému vývoji podléhá i posuzování, jak dlouhé (myšleno krátké) zákryty má ještě smysl pozorovat. Od klasicky přijímaných 5 sekund u vizuálních sledování jsme u jednotek desetin sekund. Nebývalý pokrok se týká také předpovědí. Počet predikovaných úkazů je v určitých chvílích, z mého pohledu, až zbytečně rozsáhlý a čítá mnoho desítek zákrytů na každou noc (v závislosti na užitém filtru zobrazovaných predikcí). Naopak velice žádoucí je posun v přesnosti předpovědí, který významnou měrou kladně ovlivňuje počty pozitivních měření.

Všechny tyto faktory v průběhu let ovlivnily hodnoty, které si můžete projít v následující tabulce, kde je zachycen vývoj pozorování zákrytů hvězd planetkami v České republice. Tedy za období, kdy je zákrytům hvězd planetkami věnována větší pozornost přes začátky přechodu k přesnějším objektivním metodám měření, až po dnešek, kdy vizuální sledování prakticky zcela vymizela. Z tabulky je patrné kolísání počtu zapojených pozorovatelů, které je závislé na výskytu mimořádných zákrytů, do jejichž sledování se zapojují i „sváteční“ pozorovatelé, kteří v běžných letech do naší databáze výsledků nepřispívají. Naopak za poslední roky se ustálila skupina kolem deseti zákrytářů, disponujících odpovídající technikou (v mnoha případech v rámci výpůjčního systému hvězdárny v Rokycanech), kteří v našem oboru pracují systematicky.

Jak je dále z tabulky patrné, ustálil se roční počet hlášených pozorování na hodnotě kolem 400 a sledovaných úkazů přibližně 300. Rozdíl těchto čísel ukazuje na skutečnost, že s velkou převahou stále převládají sólová pozorování jednoho úkazu jedním pozorovatelem. Nejen z našich republikových statistik, ale především z obsáhlejších evropských statisticky zpracovaných dat jednoznačně vyplývá, že zajímavější, vědecky cennější a ve velké míře i statisticky úspěšnější jsou pozorování prováděná koordinovanými skupinami. Právě kampaňovitý přístup k plánování pozorování zákrytů by měl být proto naším cílem pro budoucí období.

Z pozorovatelského hlediska jsou však nejpodstatnější údaje ve sloupci označeném jako „pozit.“. Ten udává pro jednotlivé roky počet měření, která vedla k získání časů vstupu a výstupu hvězdy při sledování úkazů. Je potěšující, že toto číslo rok od roku roste a to prakticky bez ohledu na počet měření či zapojených pozorovatelů. V připojeném grafu je vidět progres počtu pozitivních měření získaných našimi pozorovateli, přepočtený na jednoho člena skupiny.

Lze si jen přát, aby uvedený trend pokračoval i v nadcházejících letech a upřesněné předpovědi umožnily získávat nové informace nejen o samotných planetkách, ale začaly nám poskytovat ve více případech i údaje o jejich podvojnosti, satelitech či prstencích. Pozorovatelům přeji jasnou oblohu, dostatek odhodlání k ponocování, případně i výjezdům, a v neposlední řadě i pověstnou špetku štěstí.